Stavebně právní news - leden 2026

LEGISLATIVA

Vládní novela nového stavebního zákona – spíše nový stavební zákon

  • návrat k 5 let starému původnímu návrhu exministryně Kláry Dostálové. Není nový zákon, ale novela současného z. 283/2021 Sb.
  • cíl ANO: schválit novelu ve zrychleném řízení (nyní po prvním čtení ve sněmovně), aby nabyla účinnosti některých změn už od 1. 7. 2026
    = výrazně zrychlit povolování staveb, a tím bydlení zlevnit; PRODEVELOPERSKÁ NOVELA

Nejvýznamnější změny pro nás

  1. Vznik Úřadu rozvoje území – nová centrální organizace
  • měl by vzniknout Úřad rozvoje území ČR + 14 krajských úřadů rozvoje území s 205 územními pracovišti v obcích s rozšířenou působností
    („superúřad“ = územní plánování + povolování staveb + vyvlastňování)
  • cílem: sjednocení státní stavební správy, metodické vedení a vyloučení systémové podjatost
  • Úřad rozvoje území ČR má vykonávat působnost stavebního úřadu pro vyhrazené stavby (podobně jako dnešní DESU), včetně tedy staveb pro hromadného bydlení
  • s přechodem kompetencí by podle návrhu mělo dojít i k přesunu odborných pracovníků z dosavadních dotčených orgánů na nové stavební úřady 
2. „Jedno řízení – jeden úřad – jedno rozhodnutí“
  • stavební úřady mají v rámci integrovaného řízení vykonávat pravomoc DOSSu = nahradí hodně závazných stanovisek DOSSu
  • rozhodnutí stavebních úřadů tedy nahradí závazná stanoviska– s pár výjimkami, neintegrované zůstanou zejména památková péče, ochrana životního prostředí a požární ochrana (zde se mění ze závazného stanoviska na vyjádření)
  • tohle je z pohledu praxe obrovská věc – posun odpovědnosti (a přezkoumatelnosti) do jednoho rozhodnutí
  • dále také je navržena fikce souhlasu u vlastníků infrastruktury – pokud vlastník nevydá vyjádření ve lhůtě, má se za to, že se záměrem souhlasí
  3. Posílení nároku, aby úřad vydal povolení a omezení byrokratických překážek

      Znemožnit rozvoj území nebo nepovolit záměr lze jen tehdy, není-li možné ochranu jiných hodnot zajistit podmínkami, kompenzačními nebo zmírňujícími opatřeními.

  4. Stavby pro hromadné bydlení ≥ 10 000 m² podlahové plochy: vyhrazená stavba + veřejný zájem
  • nově definovány jako stavby s převažující funkcí bydlení a celkovou podlahovou plochou od 10 000 m²
  • tyto stavby budou považovány za vyhrazené stavby ve veřejném zájmu
    • posílení a možnost pro případné vyvlastnění
  • zrychlení, rozhoduje o nich Úřad rozvoje území ČR v jediném stupni řízení (! není možné odvolání nebo rozklad – jen správní žaloba)
  5. (!) Změna okamžiku, kdy se posuzuje soulad s územním plánem = V DOBĚ PODÁNÍ ŽÁDOSTI
  • Současný stav: pro rozhodování správního orgánu rozhodující skutkový a právní stav v době VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ
  • Dle novely: stavební úřad bude posuzovat splnění souladu s územní plánem, a to KE DNI PODÁNÍ ŽÁDOSTI, to platí i v řízení odvolacím, přezkumném a soudním a v opakovaném řízení
    (vše vyjma situací posuzování vlivů na životní prostředí a plnění dalších povinností vyplývajících z práva Evropské unie)
  6. Bydlení jako veřejný zájem
  7. JES zrušen, nefunguje
  8. (!) Územní plán se v některých případech nemusí respektovat
  • podmínky: souhlas, kdo územně plánovací dokumentaci (ÚPD) vydal + souhlas vlastníka pozemku + nenaruší smysl ÚPD ani jiné veřejné zájmy
    = možné se odchýlit od územně plánovací dokumentace (!)
  • dle důvodové zprávy bude používat „v nekonfliktních případech…Ustanovení směřuje na případy, kdy i pro sebemenší odchylku např. od územního plánu bylo nutné projít zdlouhavým procesem pořizování změny územního plánu, aby mohl být záměr povolen“.
  • uvedené je hodně kritizováno, včetně ombudsmana, že toto zásadně oslabuje závaznost územních plánů, protože stavební úřad bude moci povolit stavbu i v rozporu s nimi, na základě vágně formulovaných podmínek
  9. Plánovací smlouvy – naše zákonné právo na uzavření a možnost vynutit soudně
  • obec, kraj či městská část Prahy musí plánovací smlouvu uzavřít, pokud návrh stavebníka splňuje podmínky územního nebo regulačního plánu; jinak může stavebník žalobou žádat nahrazení souhlasu rozhodnutím soudu
  • pravomoc schvalovat změny plánovacích smluv bude možno přenést ze zastupitelstva na radu obce = urychlení
  10. Umožnění podat úřadu návrh rozhodnutí 😊
  11. Metropolitní plán – úprava, aby bylo platné přechodné ustanovení (tedy že řízení zahájené do účinnost Metro plánu se posoudí podle současného ÚP)
  12. Digitalizace stavebního řízení – reálně až v roce 2030

O dalších změnách vás budu průběžně informovat.

Od 1.1.2026 již účinná Novela SŘS: krátká, ale prakticky velmi silná:

  • Přímá žaloba proti negativnímu závaznému stanovisku (bere se jako „rozhodnutí“)
    • Nejpraktičtější změna: stavebník může žalovat u soudu rovnou negativní stanovisko, které „zablokuje“ povolení – bez toho, aby musel absolvovat celé (předem prohrané) povolovací kolečko jen kvůli procesní přípustnosti žaloby.
      před
    • 1.1.2026: v případě, kdy žadatel o povolení obdržel negativní závazné stanovisko (př. orgánu ochrany přírody a krajiny) bylo nutné počkat, až stavební úřad zamítne žádost o povolení, odvolat se, nechat odvolací stavební úřad potvrdit prvostupňové rozhodnutí a pak teprve podat žalobu a společně s rozhodnutím odvolacího orgánu napadat také závazné stanovisko.

 

  • My jako stavebník (= jako osoba zúčastněná na řízení) máme mít (typově) stejná procesní práva jako účastník
    • V praxi to znamená hlavně informovanost, možnost reagovat, a u vybraných situací i výrazně lepší pozici v dokazování.

 

  • Náklady řízení: reálné zvýšení rizika pro obstrukční žalobce
    • Pokud soudy začnou standardně přiznávat náklady i ve prospěch „osob zúčastněných“ (stavebníků), může to odradit část zjevně neúspěšných žalob.

AKTUÁLNÍ ROZHODOVACÍ PRAXE

ÚOHS: započítání finančního příspěvku do hodnoty budované infrastruktury není problém

  • Zaznívaly obavy nad uzavřením smluv s investory, na základě kterých se budovala veřejná infrastruktura, a to že ÚOHS započítávání finančního příspěvku na hodnotu veřejné infrastruktury realizované investorem vyhodnotí jako v rozporu s úpravou veřejných zákazech
  • ÚOHS k tomu tedy vydal vyjádření, že je toto v pořádku a nejedná se o obcházení zákona o zadávání veřejných zakázek

 

Developer vs. obec: náhrada škody 107 mil. Kč za zrušený ÚP – soudy zatím spíš na straně obcí

Soud I. stupně zamítnul investorovi žalobu jako náhradu škody 107 milionů Kč požadovanou za to, že obec přijala nový územní plán (= ten rušil zastavitelnost pozemků) a soud následně tento nový územní plán kvůli odporu investora zrušil pro porušení právních předpisů.

  • O co šlo? Investor v roce 2006 zakoupil pozemky v lokalitě vymezené územním plánem pro bydlení a hodlal zde postavit 217 rodinných domů a 2 komerční budovy. Mezitím se začal pořizovat nový ÚP a nabyla účinnosti stavební uzávěra, která výstavbu znemožnila. Následně přijatý nový ÚP zrušil zastavitelnost pozemků a zařadil je do územní rezervy. Investor napadl tento nový ÚP a uspěl – soud zrušil část nového ÚP.

 

  • Investor namítal, že zrušený územní plán představuje nezákonné rozhodnutí a že jsou splněny podmínky pro vznik odpovědnosti obce za škodu podle zákona č. 82/98 Sb. a žaloval obec přes 100 milionů korun, když:
    • nový územní plán byl krajským soudem zrušen pro nezákonnost v části týkající pozemků investora;
    • vydáním nového územního plánu vznikla investorovi škoda;
    • příčinou škody byl nezákonný územní plán;
    • investor úspěšně napadl nový územní plán ve správním soudnictví.

 

  • Jak investor přišel na škodu 100 mil Kč?
    • Po dobu rozhodování soudů (56 měsíců) byly prostředky investora blokovány v pozemcích a investor tedy nemohl dosáhnout očekávaného výnosu investice + škodu za přípravu projektové dokumentace a podkladů k žádosti o územní rozhodnutí. Škodu vyčíslil pomocí znaleckého posudku.

 

  • ZÁVĚR: Soud  I. stupně žalobu investora zamítl – proč?
    • nebylo prokázáno, že projekt byl ve fázi připraven na zahájení realizace, natož dokončení (bylo zde dokonce totiž územní řízení zastaveno z důvodu na straně investora);
    • dle soudu byl předložen jen fragment projektové dokumentace.
    • tím dle soudu chyběla příčinná souvislost mezi (tvrzeným) nezákonným jednáním žalované a škodou
    • soud odmítl znalecký posudek vyčíslující škody, protože se jednalo jen o předpokládané náklady a předpokládané výnosy (hypotetické částky), navíc investor byl nová společnost bez historie projektů v ČR a bez prokázaných předchozích zisků, což je ale standardní SPV.

 

  • Věc bude ještě řešit odvolací soud.

 

Mějte se hezky a nechť je rok 2026 plný stavebně právních pozitiv!

Markéta