IPR v řízení o povolení záměru a souhlas vlastníka se záměrem dle NStZ
Musíme nově po přijetí nového stavebního zákona žádat o stanovisko IPR k povolení záměru? Role IPR, resp. Hlavního města Prahy, bude v řízení o povolení záměru většinou ve dvou rovinách, a to:
1/ Postavení MHMP jako obce, na jejímž území se záměr staví = tj. MHMP bude vždy účastník řízení
2/ Postavení MHMP jako vlastníka – kdy my potřebujeme souhlas Prahy se záměrem jako vlastníkem (Praha jako vlastník sítí, komunikací a dalších pozemků)
NSS ve svém nedávném rozhodnutí (ze 7. března 2025) zdůraznil význam koeficientu zeleně a zastavěnosti jako klíčového regulativu územního plánování.
Má být tento soulad s regulativy územního plánu posuzován samostatně ve vztahu k stavbě uvedeného 1 bytového domu, nebo ve vztahu k celému původnímu stavebnímu záměru?
– Není vyloučeno, aby při posuzování stavebního záměru, který sestává z více staveb a je realizován na větším množství pozemků, byly při stanovení koeficientů zastavěnosti a zeleně započítány plochy všech dotčených pozemků jako jeden celek.
– Řeší-li se však následně jednotlivé části samostatně, správní orgány musí zohlednit podmínky pouze pro konkrétní část záměru = tj. zde jen ve vztahu k budově SO10. To znamená, že změní-li stavebník zásadně povahu jedné stavby (v posuzované věci z administrativní budovy na bytový dům) bez úpravy původního záměru, ztrácí výhody spojené s předchozím schválením celku.
– Stavba budovy SO10, o jejíž dodatečné povolení developer žádal, není shodná se stavebním záměrem, k němuž bylo vydáno územní rozhodnutí a stavební povolení v roce 2009.
– Navíc zde byly bytové domy SO01 až SO09 v době jeho vydání již postaveny a zkoulaudovány a stavební pozemky okolo nich patřily jiným vlastníkům než stavebníkovi.
– Bylo správně, že se zabýval regulativy územního plánu pouze ve vztahu k budově SO10
Řešená otázka: Investor požadoval, aby do koeficientu zeleně byly zahrnuty např. i zelené střechy
Závěr NSS: do koeficientu zeleně nelze započítat plochy stavby, na kterých by byla umístěna střešní zeleň nebo obdobné zelené plochy, neboť v jejich případě půjde nadále o zastavěnou plochu.
Šantovka Tower přijde o územní rozhodnutí – hrozba systémové podjatosti:
Rozsudek NSS ze dne 29. ledna 2025, čj. 1 As 146/2024 – 93 ve věci Šantovka Tower se zabýval problémem systémové podjatosti ve stavebním právu (investor Richard Morávek, Redstone). Nakonec i přes nový stavební zákon nevznikla nová soustava samostatných státních stavebních úřadů, které by byly odděleny od obecních úřadů. I dál se tak můžeme těšit na námitky systémové podjatosti úředníků – a to možná ještě více než doposud. Následující rozhodnutí je sice dle starého SZ, ale bude se dle mě aplikovat i za účinnosti NStZ.
Problém podtrhuje i to, že povolení na stavbu bylo vydáno v červnu 2019, a po více než 4 letech soudních sporů bylo nyní zrušeno, a to pouze z důvodu rizika „systémové podjatosti“. V daném případě se tedy nikdo nedopustil ničeho protizákonného, ale „hrozilo riziko“, že by úředníci při rozhodování mohli být podjatí.
– Riziko existence systémové podjatosti bylo shledáno z následujících důvodů: Město mělo sjednáno se stavebníkem smlouvu o spolupráci, která extenzivně upravovala vzájemná práva a povinnosti, mj. i náhradu škody. Město v průběhu už výstavbu podporovat nechtělo, ale bálo se náhrady škody, která byla podobně ve smlouvě upravena.
– Jednalo se o výškovou stavbu, která přece jen svým charakterem byla významná z hlediska vzhledu Olomouce, a byla i často veřejně diskutována.
NSS uzavřel, že „silný ekonomický zájem města na výsledku řízení o umístění stavby plynoucí z možného velkého rozsahu jeho odpovědnosti ze Smlouvy o spolupráci a skutečnost, že se jednalo o rozsáhlý a kontroverzní záměr, ve svém souhrnu naplňují nadkritickou míru systémového rizika podjatosti. Ve věci tudíž rozhodovaly úřední osoby, které měly být podle § 14 odst. 1 správního řádu vyloučeny ze všech úkonů v řízení. To přitom platí také pro úřední osoby, které vydaly závazná stanoviska, a to bez ohledu na okamžik jejich vydání. Byly totiž součástí téhož úřadu a podílely se na jeho rozhodovací činnosti„.
NSS potvrdil, že každá nestandardní smlouva o spolupráci mezi obcí a stavebníkem může vyvolat riziko systémové podjatosti. Systémová podjatost se vztahuje nejen na úřadníky stavebního úřadu, ale i na ty, kteří vydávají závazná stanoviska.
Co to znamená?
Prvním čtením Sněmovny prošla novela zákona o ochraně přírody. Novela bude mít podle Hospodářské komory negativní dopad na české stavebnictví. Úprava podle ní vytváří nové administrativní překážky, které zpomalí výstavbu bytů, průmyslových areálů, obchodních center a také dopravních a energetických staveb.
Změny se týkají zejména druhové ochrany rostlin a živočichů a vyšší ochrany stromů zasažených výstavbou. Novela zákona zahrnuje i vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.
– Obavy jsou z větší byrokracie, z vyšších finančních nákladů způsobujících opakovaného přehodnocování ceny dřevin, což dále zpomalí stavební procesy
Zákonem č. 364/2021 Sb., byl položen základ pro další elektronizaci na registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN).
Nově tak budou v RÚIAN jako účelové územní prvky evidovány zvláště chráněná území, zóny ochrany přírody národních parků, zóny odstupňované ochrany přírody chráněných krajinných oblastí, klidová území národních parků, ochranná pásma zvláště chráněných území, evropsky významné lokality, ptačí oblasti, památné stromy, ochranná pásma památných stromů, smluvně chráněná území a smluvně chráněné památné stromy.
Jaké to má výhody?
Jednodušší přístupnost informací o těchto chráněných částí přírody, zejména pro vyhledání v KN, nebudou se muset sbírat informace z různých míst.